Příprava občanů k obraně státu (POKOS) je nedílnou součástí plánování obrany státu. Zákonná povinnost občanů bránit svou vlast nezanikla ani s profesionalizací Armády České republiky (1. ledna 2005). Systematická a diferencovaná příprava občanů k obraně státu je jedním z předpokladů vytvoření potřebných schopností k zajišťování obrany jednotlivců i celé společnosti.
V současném právním řádu je příprava občanů k obraně státu řešena zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 52 tohoto zákona je příprava občanů k obraně státu dobrovolná a má charakter vzdělávání, není-li zákonem nebo jiným právním předpisem stanoveno jinak.
Provádění přípravy občanů k obraně státu řídí Ministerstvo obrany (sekce obranné politiky a strategie MO), na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet i spolky (dříve občanská sdružení), církve, náboženské společnosti a další právnické osoby v součinnosti s příslušnými krajskými a obecními úřady.
Základní narativy k problematice POKOS
Česká republika musí být připravena zajistit obranu svého území, jakož i přispívat k obraně spojenců. K zajištění své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly. Obrana státu však není pouze záležitostí těchto ozbrojených sil a profesionálních vojáků, ale všech občanů. Po zrušení povinné vojenské služby nemá většina občanů znalosti, schopnosti, dovednosti a návyky využitelné ve vojenské krizové situaci. Zákon o zajišťování obrany České republiky proto stanovuje způsoby, jakými se občané k obraně státu připravují. Proces přípravy občanů k obraně státu řídí Ministerstvo obrany. Příprava v míru probíhá cestou dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti, vzděláváním ve školách nebo zájmovou činností. Příprava může u různých cílových skupin probíhat různou formou, zejména prostřednictvím přednášek, besed, školení, soutěží, činností branných subjektů, prezentačními akcemi pro veřejnost apod. Víme, jak obranu naší země zajistit a máme nástroje umožňující, aby se do přípravy na tuto obranu zapojili občané.
Obrana státu není jen záležitostí profesionálních vojáků, ale nás všech. Obrana České republiky je založena na třech pilířích - na státu, na jeho ozbrojených silách a na zapojení občanů do obranných aktivit v případě vážného ohrožení země. Ačkoli je za zajišťování bezpečnosti primárně odpovědná vláda, pro snižování rizik naplnění hrozeb je žádoucí aktivní spolupráce občanů, právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy. Tímto způsobem dochází k posílení celkové odolnosti společnosti vůči bezpečnostním hrozbám.
Každý občan České republiky má ze zákona povinnost bránit svoji zemi. Občan má ze zákona povinnost podílet se na obraně státu, tato povinnost je daná zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, který při zajišťování obrany státu před vnějším napadením ukládá povinnosti nejenom státním orgánům a územním samosprávným celkům, ale i právnickým a fyzickým osobám. Na občany České republiky (muže i ženy) ve věku od 18 do 60 let se podle zákona č. 585/2004 Sb., branný zákon, vztahuje branná povinnost. Ta zahrnuje povinnost podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další stanovené povinnosti. Zákonná povinnost občanů bránit svou vlast nezanikla ani s profesionalizací Armády České republiky. Vláda České republiky proto průběžně posiluje vědomí o osobní odpovědnosti občanů za obranu státu.
Nebuď jen obyvatelem, staň se občanem. Obrana státu není jen občanskou povinností, ale také morálním závazkem. Vysoce efektivním naplněním tohoto závazku je například dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti, v rámci kterého se občané na vojenskou krizovou situaci spojenou s vnějším napadením mohou připravovat tím, že se stanou vojáky z povolání, vojáky v aktivní záloze nebo že dobrovolně absolvují vojenská cvičení. Morální závazek ve vztahu k přípravě k obraně státu je možné naplňovat také individuální přípravou mimo uvedené instituty, zejména přípravou prováděnou v rámci spolkové a jinak organizované činnosti s branným zaměřením.
Když bráníš svoji zemi, bráníš sebe, svou rodinu, své blízké a jejich budoucnost. Jedním ze základních předpokladů rozvoje země a zvyšování prosperity obyvatel je zajištění její bezpečnosti. Historická zkušenost ukazuje, že státy a občané požívající výhod bezpečného prostředí mají pro svůj rozvoj znatelně lepší podmínky. Naopak země zasažené konflikty trpí kromě nedostatku bezpečnosti také zničenou infrastrukturou, sociálními nejistotami, jistou mírou chudoby, zvýšenou kriminalitou, nezájmem investorů a omezenou hospodářskou činností. Bezpečnost je vnímána jako nejdůležitější kvalitativní parametr lidského života. Můžeme tedy oprávněně konstatovat, že bezpečnost, svoboda a prosperita jsou spojenými nádobami.
Zapoj se do činnosti branného subjektu a získáš znalosti, dovednosti a návyky využitelné při obraně státu. Míra připravenosti České republiky na řešení situací souvisejících se zajišťováním bezpečnosti a obrany státu je přímo úměrná schopnosti jejich občanů nezmařit vynaložené úsilí nasazených prvků bezpečnostního systému České republiky zmatečným jednáním a naopak podpořit tyto prvky odpovědným chováním a příležitostným převzetím dílčích úkolů. Předpokládá se, že občané připravovaní k obraně státu prostřednictvím branných subjektů budou touto dovedností a schopností disponovat. Důležitým faktorem správného fungování systému obrany státu je vytváření příležitostí pro přípravu občanů na plnění povinností v rámci obranných aktivit a posilování jejich pozitivní motivace k plnění těchto povinností. Tato činnost může být v míru prováděna v rámci státem podporované spolkové činnosti. Cílevědomá spolupráce Ministerstva obrany s brannými subjekty přispívá ke zvýšení osobní odolnosti a připravenosti jejich členů nejenom k řešení krizových situací souvisejících se zajišťováním obrany státu, ale také k jejich připravenosti na zvládání běžných životních situací i nevojenských krizových situací. Zároveň přispívá ke zvyšování jejich fyzické připravenosti. Oba tyto aspekty mohou pozitivně ovlivňovat jak kvalitu života jedince, tak celé společnosti.
Dáváme přednost mírovému řešení konfliktů, použití vojenské síly považujeme za krajní možnost. Česká republika zajišťuje svou bezpečnost prosazováním svých bezpečnostních zájmů. Mezi životní bezpečnostní zájmy České republiky patří zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti naší země a zachování všech náležitostí demokratického právního státu, včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel. Pro zajištění těchto zájmů a svojí obranu je Česká republika připravena využít všech legitimních přístupů a použít všechny dostupné prostředky. Dává však přednost aktivnímu předcházení ozbrojeným konfliktům a preventivní diplomacii. V případě vypuknutí krize či ozbrojeného konfliktu usiluje o řešení politickými a diplomatickými prostředky. Pokud by tyto prostředky selhaly, může Česká republika za podmínek stanovených mezinárodním právem (zejména Chartou Organizace spojených národů) a právním řádem České republiky použít ozbrojenou sílu ke svojí obraně a v rámci plnění spojeneckých závazků. Ozbrojená síla musí být vždy použita v souladu s pravidly mezinárodního humanitárního práva.
Spojenectví je základním východiskem pro zajištění obranyschopnosti České republiky. Základním východiskem pro zajištění obrany a bezpečnosti České republiky je aktivní účast v systému kolektivní obrany Severoatlantické aliance (NATO), členství v Evropské unii (EU) a spolupráce s partnerskými zeměmi. Členství v NATO a EU přináší výhody kolektivního zajištění vlastní obrany a bezpečnosti, stejně jako závazek ke společné obraně a bezpečnosti přispívat. Členství v mezinárodních organizacích však z České republiky nesnímá její prvotní odpovědnost za vlastní obranu. K naplnění spojeneckých závazků přispívají i občané České republiky. Česká republika se nesmí stát nejslabším článkem spojenecké vazby. Neexistuje my a oni. My - občané České republiky jsme my - spojenci.